POD LUPOU

Kdo je Petr, když na chvíli úplně vynecháme politiku a radnici?

Narodil jsem se v Kutné Hoře. Do roku 1983 jsem žil v Uhlířských Janovicích a od té doby žiji v Sázavě.
Vystudoval jsem SPŠE.
Jsem podruhé ženatý a mám pět vnuků.

Čemu ses věnoval profesně, než se velká část tvého života začala točit kolem města a komunální politiky?

Po ukončení průmyslovky jsem krátce pracoval v Kavalieru jako tavič, poté jako technik sálového počítače ve výpočetním středisku.

V roce 1990 jsem dostal nabídku do odboru organizace řízení a v roce 1998 jsem se stal personálním ředitelem nového vedení skláren. Tuto funkci jsem zastával do konce roku 2004.

Od roku 2005 jsem pracoval jako technik investic na Městském úřadě v Sázavě a v letech 2006–2018 jsem vykonával funkci starosty města.

Od té doby jsem nadále zastupitelem města a v současnosti také předsedou kontrolního výboru.

Když se podíváš na svůj život mimo práci a politiku – co tě nejvíc formovalo do člověka, kterým jsi dnes?

Myslím, že jsem byl vždycky kolektivní tvor. Jezdili jsme s partou na čundry, na vodu, dlouhá léta jsem hrál v různých kapelách a později také divadlo.

Během svého působení v Kavalieru jsem se zase naučil řídicí práci, což se mi později velmi osvědčilo při vedení města.

Starostou Sázavy jsi byl poměrně dlouho. Když se dnes za tím obdobím ohlédneš s odstupem – na co jsi opravdu hrdý a co bys naopak dnes udělal jinak?

Povedla se nám celá řada investičních akcí a úspěšně jsme čerpali dotační prostředky. Rekonstruovali jsme Kácek a kostel sv. Martina, opravovali městské ulice a byty, revitalizovali zeleň, zahájili proces protipovodňové ochrany i výstavbu dopravního terminálu.

Samozřejmě se některé smělé plány z různých důvodů realizovat nepodařilo. Ale takový je život – ne všechno, co si naplánujete, se nakonec podaří uskutečnit.

A co bych dnes udělal jinak? Těžko říct. Jednoho jsem se ale snažil držet vždy – jednat fér. Rozhodoval jsem se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, na základě informací a možností, které jsme v danou chvíli měli.

Samozřejmě se mnou nemusel každý souhlasit. To by po tolika letech ve vedení města asi ani nebylo možné. Ale považoval jsem za důležité říkat lidem věci tak, jak jsou, a stát si za rozhodnutími, která jsme udělali.

Dlouhé roky ve vedení města člověku přinesou zkušenosti, ale mohou přinést i pocit, že už ví nejlépe, jak věci fungují. Nestalo se to někdy i tobě?

Takový pocit nemám. A upřímně, považoval bych ho za dost sobecký a egoistický.

Různé „věci“ fungují za různých okolností jinak. Zkušenosti vám samozřejmě mohou pomoct, ale rozhodně neznamenají, že máte automaticky pravdu.

A kdo si myslí a tvrdí, že všechno ví vždycky nejlépe, je podle mě blb.

Někteří lidé tě vnímají jako velmi zkušeného a rozhodného člověka. Jiní by pro stejné vlastnosti možná použili slova jako tvrdohlavý nebo arrogantní. Jak se k takovým slovům stavíš ty sám?

Můj tehdejší nadřízený, ředitel Kavalieru, mi při vyostřených debatách občas říkával: „Jseš životu nebezpečnej pragmatik.“ Tahle vlastnost mě provází celá léta a dodnes vlastně nevím, jestli je to dobře, nebo ne.

V určitých situacích, kdy jsem o své pravdě skálopevně přesvědčen, tvrdohlavý jsem. Ale nemyslím si, že by arogance byla mou dominantní povahovou vlastností. Protože to by mě moje žena, která má v popisu práce zejména pomoc bližním, asi už dávno zabila. 

Kde podle tebe končí konstruktivní spolupráce zastupitele s vedením města a začíná pouhé „odkývání“ toho, co vedení předloží?

Tam, kde začíná jednobarevné většinové vedení města.

Co chceš Sázavě nabídnout a co je naopak role, kterou už znovu zastávat nechceš?

Nabídnout můžu především dlouholetou zkušenost s řešením problémů, které se opakovaně vracejí a na kterých si předchozí vedení města mnohdy vylámala zuby.

Myslím, že mám obstojné znalosti například v oblasti územního plánování a fungování městského úřadu. Nemám problém ani s komunikací s partnery města a vím, jak samospráva funguje nejen na papíře, ale i v praxi.

Rozhodně ale nemám ambici vstoupit dvakrát do stejné řeky. Pokud budu znovu zvolen do zastupitelstva města, svou případnou roli vidím podobně jako dnes.

Přece jen máš za sebou roky zkušeností, vlastní představu o fungování města a bezpochyby i silný názor. Dokážeš podpořit společné rozhodnutí týmu i ve chvíli, kdy bys ty osobně postupoval jinak?

Jak již jsem uvedl, vždy jsem, pokud to bylo možné, upřednostňoval týmovou práci. Měl jsem velkou oporu v tajemníkovi, který vedl bezchybně úřad, technické služby a měl dlouholeté zkušenosti z dob mých předchůdců, starostů. Na důležitá jednání s partnery jsem se vždy snažil brát příslušné zodpovědné úředníky. Má to výhodu, že jim pak nemusíte nic vysvětlovat.

Týmová práce ale znamená i to, že ne vždycky bude po vašem. Pokud proběhne věcná debata, každý dostane prostor říct svůj názor a tým nakonec dospěje ke společnému rozhodnutí, nemám problém ho respektovat, i když bych já osobně postupoval jinak.

Myslím, že tento způsob práce se v současném vedení města příliš nenosí a za mě je to chyba.

Ve Společně pro Sázavu jsou lidé, kteří mají výrazně méně politických zkušeností než ty. Nemáš někdy tendenci říct: „Já už jsem tohle zažil, vím, jak to dopadne“?

Doba se mění, mění se problémy a mění se jejich řešení.

Okřídlené rčení k připomenutí vlastní pravdy a k projevení zadostiučinění a výčitavosti vůči ostatním: „já jsem vám to říkal“ nepatří do mého slovníku.

A poslední otázka opravdu pod lupu. Kdyby dnes před tebou seděl člověk, který tě nikdy nevolil, nemá tě osobně rád a řekne ti: „Petře, měl jsi svoji šanci. Proč bych tě měl chtít v zastupitelstvu znovu?“ – co bys mu odpověděl?

Vím, že jsou lidé, kteří mě prostě nemají rádi. Některým jsem jako starosta nevyšel vstříc podle jejich představ, jiným jsem byl trnem v oku už během svého působení ve vedení skláren před více než dvaceti lety. A pak jsou samozřejmě i lidé, které vůbec neznám a kteří o mně jen něco slyšeli.

A víte co? Je to naprosto v pořádku.

Nechci nikoho přesvědčovat, že musí volit právě mě. Pokud mě v zastupitelstvu nechcete, jednoduše mi svůj hlas nedávejte.

Od toho jsou volby a možnost vybrat si konkrétní kandidáty.