Pod lupou

Kdo jsi a jak dlouho žiješ v Sázavě?

Jmenuji se Radek Tupý a v Sázavě žiji od narození. A žiji tu rád. 💚

Čemu se profesně věnuješ a jak ses k tomu dostal?

Jsem programátor a této profesi se věnuji už od studií, kdy jsem absolvoval roční nástavbu se zaměřením na programování a ekonomii. V roce 1985 bylo studium programování spíše raritou, takže byl tento obor tehdy spojený s ekonomií. Jasným podnětem pro mě bylo pořízení malého osobního počítače.

Později jsem si jako vedlejší činnost přidal ještě výrobu reklamy a grafiku. Tomu se ale dnes věnuji už jen okrajově.

Co tě na práci s kamerou a střihem baví nejvíc?

Každá část má něco do sebe a hodně záleží na tom, co se zrovna točí – jestli dokument, nebo aranžované klipy.

Baví mě vymýšlet námět, ale asi nejvíc mě baví samotné natáčení - především aranžované věci, třeba hudební klipy. 

Když vidíme hotové video dlouhé minutu nebo dvě – co všechno tomu ve skutečnosti předchází?

Říká se, že jedna vteřina filmu znamená jednu hodinu práce. Pochopitelně to ale neplatí paušálně a každý projekt je úplně jiný.

Zásadní je precizně se předem připravit – promyslet scénář, záběry, nastavení kamery a světel, připravit potřebné pomůcky i pomocníky na place. 

Co je těžší – něco dobře natočit, nebo poznat, co z natočeného raději vůbec nepoužít? 

Čím lépe se provede příprava, tím lépe se natáčí a tím méně je pak záběrů, které se musí vyhodit. Většinou se ale nějakým nepoužitým záběrům stejně nedá vyhnout. 

Když natáčíš lidi, jak z nich dostaneš přirozenost a ne „teď na mě míří kamera, tak se chovám divně“?

Fotím i filmuji a ze všeho nejraději právě lidi a atmosféru.

V obou případech postupuji tak, jak bych se nejlépe cítil já sám. Tedy především klid, pohoda a přirozenost, bez zbytečného stresu. To vše se projeví na kvalitě výsledku i výrazu účinkujících. Pak samozřejmě záleží také na míře ostýchavosti a zkušenostech těch, kteří jsou před kamerou, potažmo i za ní. 

Díváš se kvůli své práci na Sázavu jinak než ostatní? Všímáš si míst nebo detailů, které ostatní běžně přehlédnou?

Z pozice grafika a fotografa vnímám nejen Sázavu, ale všechna místa výrazně intenzivněji. Všímám si toho, co a jak k sobě ladí, jestli má reklama nebo cedule základní grafické parametry. Jsem tak trochu ujetý na sledování reklamy. Všímám si také, jestli barvy výzdoby, cedulí nebo celých domů zapadají do daného prostředí. Hodně přitom spoléhám na vlastní pocity.

Příroda totiž, na rozdíl od člověka, nikdy nedělá barevné kýče. 

Co podle tebe dělá dobrý tým – před kamerou i mimo ni?

Větší filmování je především o týmu. Sladěný tým je naprostý základ – štáb, herci i zázemí. Všichni jsou důležití a na každém záleží.

A co dělá tým dobrým? Především vzájemný respekt a pokora! Od nich se odvíjí naprosto vše. A to podle mě platí u všech týmových i netýmových činností. 

Co tě na lidech nebo ve společnosti dokáže opravdu naštvat a naopak čeho si na lidech nejvíc vážíš?

Extrémně mě vytáčí arogance, lhostejnost, sobeckost a lumpárny. Jak mezi lidmi samotnými, tak především u těch, kteří zastávají funkce a mají vliv na ostatní. Jsem zastáncem toho, že se takové věci nemají přehlížet. Stejně tak jsem zastáncem toho, abychom si navzájem pomáhali a pomáhali i své zemi.

Velmi si vážím lidí, kteří dělají něco pro druhé, nejsou lhostejní ke svému okolí a mají doopravdy rádi svou zemi a místo, kde žijí. Obyčejný úsměv neznámého člověka nebo podržení dveří mamince s kočárkem mi dokáže udělat radost na celý den. 

Co bys chtěl prostřednictvím Společně pro Sázavu lidem ukázat – a co bys jim chtěl osobně vzkázat?

Chtěl bych ukázat právě to, co jsem popisoval výše. Že jsme společenství lidí, kteří aktivně a dlouhodobě dělají něco pro druhé. Že nám není jedno, co se děje v našem městě a s naším městem. Že nejsme lhostejní, arogantní ani sobečtí. Chtěl bych, aby Sázaváci začali být hrdí na své město.

Chci lidem ukázat, že to nejsou jen volební gesta a že právě zkušenosti řady z nás dokazují, že to myslíme vážně. Že opravdu chceme lidi zapojit do dění ve městě, říkat jim, co děláme, a dát najevo, že si občanů vážíme.

A jako celek schopných a upřímných lidí máme velký potenciál to všechno uskutečnit.